Odpovědnost za svůj příběh máte vy ...

Když si tak pročítám, často velmi emotivní příspěvky v diskuzích o exekucích v českomoravské kotlině, vidím mnoho řečí o tom, že bychom v této věci měli žalovat Český stát. To není žádná jednoduchá věc, taková žaloba u mezinárodního soudního dvora. Na druhé straně to ale také není ani trochu nereálné. Pojďme se nad tím trochu zamyslet.

Mnozí bychom asi rádi žalovali stát za to, že se k nám exekutoři špatně chovají, dělají na nás nátlak, nutí nás k dalším půjčkám nebo nás různě vydírají. To je sice politováníhodná situace, ale jen těžko může být základem takové žaloby. Navíc by se musel řešit každý případ individuálně a musel by napřed projít všemi instancemi našich soudů se zamítavým stanoviskem.

Pak je tu zabavování movitých věcí v našich bytech. Zde již má stát svůj "vroubek" v tom, že dosud není přesně vymezeno "nezabavitelné vybavení domácnosti". To je věc, která je ve většině vyspělých moderních demokracií pevně vymezena a bylo by jistě možné pro tuto skutečnost (spíš neskutečnost) v našem právním prostředí Český stát u mezinárodního soudu napadnout. K tomu by bylo dobré mít zdokumentovány ty případy, ve kterých došlo k zabavení a vydražení věcí, které jsou v jiných právních prostředích považovány za nezabavitelné. Výsledek takové žaloby by byl poměrně nejistý, protože ta situace není řešena centrálně v celé EU a záleželo by především na způsobu obhajoby a obžaloby a samozřejmě postoji soudu k celé problematice.

Třetí oblastí jsou pak záležitosti okolo SJM (společného jmění manželů), kde nám zákonodárci vytvořili velký paskvil, který skýtá určitě nejzajímavější oblast pro žalobu u mezinárodních institucí s, podle mého názoru, poměrně jistým výsledkem. Nejkřiklavějším je v této věci §262 a OSŘ (Občanského soudního řádu platného od 1.1.2014), konkrétně tato pasáž:

Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

To je nařízení, které je v rozporu s majetkovými právy a patrně i s Listinou základních práv a svobod České Republiky. Zákonodárci zde jdou dokonce proti dřívějším platným rozhodnutím nezávislých soudů, které často z důvodu ochrany jednoho z manželů SJM svým rozhodnutím rušily. V nejbližší době se patrně objeví mnoho případů, ve kterých exekutoři výše uvedený paragraf využijí a zabaví i nemovitý majetek partnera i přes to, že tento bude mít v ruce jak rozhodnutí soudu o tom, že jeho SJM neexistuje a majetej je výhradně jeho vlastnictvím. V těchto případech vidím výsledek případného odvolání se k mezinárodním institucím s požadavkem nápravy situace a náhrady vzniklé škody vůči Českému státu jako téměř jisté vítězství žalobců.

Ještě mi dovol, milý čtenáři, jedno zamyšlení k dané problematice. V diskuzích čtu i názory na to, že by měla být vyhlášena "dluhová amnestie", podobně, jako tomu bylo již vícekrát u trestných činů. Proti těmto návrhům se zcela logicky zvedají hlasy těch, kteří sami sebe považují za odpovědné a drtivou většinu dlužníků naopak za nezodpovědné blbce. O tom lze samozřejmě dlouze diskutovat a společného názoru bychom se nikdy nedobrali. Ale i v tomto nám zákonodárci připravili nahrávku na smeč. Pokud totiž dojde k žalobám proti Českému státu a tyto žaloby budou úspěšné, poškození dostanou za exekuce finanční náhrady. A kdo je zaplatí? Samozřejmě Český stát potažmo všichni daňoví poplatníci, tedy i ti, kteří dnes vykřikují ono známé "bijte je!" aneb "jsou to hlupáci, sami si to zavinili tak ať pěkně platí!"