Odpovědnost za svůj příběh máte vy ...

Zamýšlím se nad tím, kolik práce na sobě ještě musím udělat, abych o sobě mohl říct, že umím diskutovat. Asi si klepete na čelo a říkáte si, že to přece umí každej "facebookovej tlachal" že? Jenže ... právě že to neumí téměř nikdo a marně pátrám ve svém okolí po někom, o kom bych to mohl říct ... možná jsou a já je jen nevidím.

Diskuze tak, jak ji vidím já, totiž není prosté argumentování a už vůbec ne přesvědčování druhých o mé pravdě. Diskuze je především respekt k partnerově pohledu na věc. Ano ... partnerově ... v diskuzi proti sobě nestojí soupeři, ale partneři. Cílem diskuze není vítězství a obhajoba mé "pravdy" proti té soupeřově, ale obohacení mého světa (mé pravdy) o další pohledy.

A tady vidím jádro pudla ... cílem diskuze není VÍTĚZSTVÍ ! Mnohokrát si to při vstupu do diskuzí předem říkám a snažím se "vypnout" ego a vyhodit oknem celou tu snůšku argumentů, kterou mi tenhle úžasný fenomén hned nabízí. Přestávám hledat pravdu a dívám se více na pocity své a pocity "diskutujících". Přiznám se, že mi to moc nejde. Na druhé straně ale vidím, jak často své partnery v diskuzích rozčílím. Občas se dočkám nadávek, někdy však jen ticha a to mám nejraději. To je skvělé cvičení pro ego. Nadávky ani urážky mi dávno nevadí ... neberu si je osobně. Útok je přirozená reakce, jsme-li v mytickém vnímání reality a to jsme dnes, díky filmům a vůbec celému komplexu té naší virtuální reality, často.

Disputace je dávný výraz pro tu obohacující, rozvíjející diskuzi ... to jen na okraj.

A jak to máte vy? Ještě si stále nalháváte, že bojujete za pravdu?