Ohledně naší TRANSFORMACE :-)
V různých rozhovorech o probíhající transformaci naší planety a lidstva jsem zachytil informace o tom, že v tomto velmi specifickém období jsou zde inkarnovány velmi „vysoké“ duše. O úrovni duše bychom se mohli bavit asi velmi dlouho a došli bychom nakonec k tomu, že žádné vyšší ani nižší duše nejsou, všechny mají stejnou podstatu a stejnou úroveň. Z o něco “nižšího“ pohledu je ale možné bavit se o jisté úrovni duše z pohledu jejích karmických zkušeností a výše jejího probuzení (i tady bychom našli patrně více pohledů). Pokud transformaci budeme považovat za těžký a důležitý úkol, pak je logické, že se takového úkolu zhostí ti zkušenější a silnější. Ti, kteří tady nebudou „ztrácet čas“ řešením svých mezilidských vztahů, vyděláváním peněz a hromaděním statků a podobnými, námi lidmi oblíbenými hrami. Je docela pravděpodobné, že tady mezi námi chodí novodobí Mojžíšové, Janové „křtitelové“, Kristové, Máří Magdaleny, Johanky z Arku a další. A bude jich tu mnoho, protože, jak už to bývá, historie (spíš historikové) má později vždycky tendenci vybrat si a vyzdvihnout pouze jednoho „hrdinu“ a ostatní zatlačit do pozadí.
Vezmu-li výše uvedené jako fakt, zamýšlím se nad tím, co je tím hlavním a těžkým úkolem těchto již probuzených „vysokých duší“ v procesu transformace? Před vlastní úvahou ještě uvedu jeden, často uváděný postřeh probuzených. A sice to, že se dnes již rodí zcela jiná generace dětí – ať už je nazveme diamantovými, křišťálovými, či jinak. Ano, ony jsou jiné a pravděpodobně jsou připraveny pro nový, jiný svět, který jim ale musíme přinést my! Nikdo jiný to za nás nemůže udělat.
Co je tedy tím těžkým úkolem „vysokých“ duší? Zbořit náš starý svět! Když mnou poprvé proběhla tahle myšlenka, zamrazilo ve mně. Ale čím více se nad tím zamýšlím, dává mi to smysl. Nový svět, o kterém tu mluvím nelze postavit rekonstrukcí toho starého. Když na starém domě uděláme novou fasádu, střechu a vyměníme okna, pořád to bude „jen“ opravený, starý dům. Máme-li postavit nový dům, znamená to ten starý zbořit do základů a postavit nový, z nových materiálů, podle nových poznatků a s novými architektonickými řešeními.
Napadá mě, že zbořit cokoli je přece docela snadné, mnohem snazší, než něco nového postavit, ale není tomu tak. Snad by tomu tak bylo, kdyby svět měly zbořit „nízké“ duše, které k němu ještě tolik nepřilnuly, jenže ty si onu přicházející příležitost nemohou a ani nemají uvědomit. „Vysoké“ duše na druhé straně ale dospěly k poznání, jehož součástí je i to, že tento svět nesmírně milují se vším všudy takový, jaký je. A zkuste si zbořit vlastníma rukama dům, o kterém víte, že je sice starý a prožraný dřevomorkou, ale máte k němu nádherný vztah a mnoho krásných vzpomínek – prostě ho milujete právě takový, jaký je.
Co to tedy obnáší, zbořit náš svět? Určitě se shodneme, že pojem „náš svět“ se týká výhradně věcí těsně spojených s žitím v naší, lidské společnosti. Není tedy třeba posouvat kontinenty, vysoušet moře, zúrodňovat pouště, doplňovat přírodní druhy a jiné podobné nesmysly. Zbořit náš svět podle mě znamená zbořit vše, co jsme si tu za tisíciletí našeho společenského soužití vymysleli my lidé a prohlásili a přijali jsme to za pravdu. Protože vnější svět je jen odrazem našeho vnitřního světa, není potřeba bořit cokoli okolo nás, stačí se obrátit do našeho nitra a začít tam. Svět kolem pak ty změny odrazí sám.
Podívám se do svého nitra a zkusím objevit svá dogmata, která sám v sobě mohu zbořit.
· Společnost potřebuje vůdce. Je tomu skutečně tak? Není v tom více naše pohodlnost a alibismus? Je snadné a příjemné, když v případě neúspěchu nebo nesouhlasu můžeme na někoho ukázat prstem a označit ho za viníka. Ve skutečnosti nepotřebujeme ani globalizovanou společnost, ani státy, ani vůdce, ani armády. Proč stále přemýšlíme nad tím, jak dostat do vlád „lepší“ politiky? Můžeme se přece zamýšlet i nad tím, že nebudeme mít žádné politiky. Také žádné bankéře, žádné právníky, žádné finanční poradce ani pojišťováky … a žádné úředníky … a žádné … ? Vždyť tito lidé (a mnozí další) nic opravdového společnosti nepřinášejí, reprezentují jen naše iluze, žádnou skutečnost. A nepotřebujeme ani žádnou demokracii ani socialismu nebo jiné … ismy.
· Partnerství a soužití. Rodina je základem naší společnosti – tedy jeden muž, jedna žena a několik dětí (tady zůstal naštěstí počet neomezen). Předpokladem úspěchu, přijmeme-li tento mýtus je to, že se potkají muž a žena, zamilují se do sebe (případně do partnerova majetku či postavení) a po svatbě spolu žijí do konce života. Manželství, trvající po nákladné svatbě jeden měsíc je z pohledu naší společnosti bráno jako průšvih. Přitom právě toto partnerství může být pro zkušenost člověka zásadní. Jiné části světa mají ve svých pravdách jiné modely, často jednoho muže s více ženami, výjimečně i naopak. Novým modelem je žití single a asi nejstarším pak jsou komunity, které dnes skutečně fungují bohužel snad jen u několika přírodních národů. A co je podle mě správně? Všechno! Jakýkoli způsob i délku trvání onoho soužití si vybereme. Vše je správně pokud to probíhá na základě skutečně svobodné vůle všech (!) zúčastněných.
· Materiálno. Nebudu se příliš rozepisovat o tom, že už samotná existence soukromého vlastnictví čehokoli na této zemi je iluzí a je k smíchu. Jak bychom se asi dívali na to, kdyby si třeba blechy v psím kožichu začaly oplocovat svá území a kastovat se podle počtu držených psích chlupů? Já bych se jim rozhodně chechtal a očekával bych, že časem dojdou k rozumu, ploty zboří a zjistí, že jsou bez nich každá bohatší, než byla před tím i ta nejbohatší z nich.
· Tabu. V nějakém rozhovoru s 95-ti letým americkým architektem jsem četl, že dokud chodili domorodci na tichomořských ostrovech všichni nazí, neexistovaly tam žádné sexuální úchylky. Dokonce se tam ani muži nerozdělovali na „horňáky“ a „dolňáky“. To všechno nám přineslo až zahalení a utajení některých partií našich těl. Ani v tomto se tedy nejedná o přirozený vývoj nás mužů, ale o produkt naší výchovy.
· Jídlo a pití. Nejsem brethariánem, už jen samotná existence brethariánství je ale fascinující. Kolik času a myšlenek věnujeme během svých životů práci a obživě? Mnoho. A představme si, že nemusíme. Stačí se jen zbavit onoho návyku podobně, jako přestat s kouřením, alkoholem nebo užíváním drog.
Určitě každý z nás vymyslíme desítky dalších dogmat, stojících v cestě naší skutečné přirozenosti. V této chvíli si nikdo neumíme představit, jak bychom jako lidé žili, kdybychom byli zcela přirození, zbaveni veškerých těch naučených pravd, emocionálních reakcí a pocitů. Není to vůbec o tom, že bychom měli okamžitě rozpustit své rodiny, roztrhat pozemkové knihy a technické průkazy automobilů, strhat ze sebe oblečení, vyběhnout do volné přírody a na své zaměstnavatele udělat dlouhý nos. Stačí tyto „pravdy“ ve svém pomyslném kruhu pravděpodobnosti posunout ven, z onoho středu - kruhu absolutna na pozice, které si skutečně zaslouží.
Komentáře
Přehled komentářů
Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.
Recommendations: how to promote your maly-poradce.estranky.cz
(Latonyacinue, 26. 3. 2018 10:01)