Jiří Pehe na tenkém ledě? ... to mě baví, jdu taky! :-)
KOMENTÁŘ: Proč je lepší mýlit se s USA než mít pravdu s Ruskem - Jiří Pehe ... http://www.novinky.cz/komentare/365730-komentar-proc-je-lepsi-mylit-se-s-usa-nez-mit-pravdu-s-ruskem-jiri-pehe.html
Protože mi výrok samotný připadá jako podivná moderní přesmyčka hodící se daleko víc do dílny Richardů Krajčů nebo Marků Ztracených, nikoli do reálné filosofie či politiky, překvapilo mě, že se ho ujal zrovna velikán Jiří Pehe. Tím si koleduje o reakci a rozbor malýho blbce, jako jsem já :-). Tak bod po bodu ...
1. Pehe ... Ten, kdo sleduje americkou veřejnou debatu, ale také ví, že o všech těchto chybách se v USA důkladně a kriticky diskutuje. ... prizmatem zásadních případů typu Juliana Assange nebo Edwarda Snowdena to lze částečně potvrdit. V USA se o chybách veřejně diskutuje. Tím však také celé divadlo svobody pro masy končí. Jakmile ostré hroty diskuze trochu otupí, pokračuje se dál v nastoleném, kritizovaném kurzu. Upraví se pár vnitřních mechanizmů, aby se to příště nedostalo ven. ... Obama neodmítl invazi do Sýrie z důvodu otevřené diskuze. Invazi pouze odsunul a to hlavně kvůli útokům ISIL. Vojáky z delších misí američané stahují na základě zkušeností se svým veřejným míněním. Nelze to však objektivně zhodnotit ve vztahu k Rusku. To dosud nedisponuje srovnatelnými zkušenostmi. Války vedené v Gruzii, Osetii nebo Afgánistánu jsou jednak konflikty z pohledu Ruska místními, za druhé se nejednalo o boje s masivním zapojením civilistů (jako Vietnam), za třetí Rusové byli poučeni americkým příběhem a za čtvrté Rusko je ve světovém měřítku stále schované za USA v pozici světového hegemona. To je nevýhoda, ve které USA bezpochyby jsou. Všechny tyto faktory měly podle mě vliv na to, že se v USA za války ve Vietnamu zvedla obrovská vlna nevole. Vietnam byl pro běžné američany neznámou, bezvýznamnou cizí zemí, informace o používání moderních a nehumánních zbraní proti nožům civilistů a politická rétorika dohromady způsobily výbuch tohoto kotle. Je jen teoretickou otázkou, co by si nechala líbit ruská společnost, kdyby Putin zaútočil dnes třeba na Angolu lehkými atomovými zbraněmi? USA jsou v tomhle určitě dál, ta vlna odporu se tam strhla před půl stoletím. A všechny vlády se poučily. Propaganda je sofistikovanější, daleko více předvídá a předchází některým jevům a hlavně, informační toky z misí jsou lépe střežené. Průběžně se také hlídá stav veřejného mínění a kontingenty se "uklízejí" dříve, než nastane průšvih. To by dělal každý a dělá to i Putin a Rusko.
2. Pehe ... Jisté je, že USA země, na které zaútočily, nekolonizují. USA nejsou v pravém slova smyslu imperiální velmoc. ... záleží na tom, co je myšleno pod pojmem kolonizace země. Středověký výklad tohoto pojmu má na mysli tradiční nadvládu, tedy formu diktátu a řízení celé společnosti v dané zemi ... faktické vládnutí. Podívám-li se však na cíle kolonizace, pak vidím především ovládnutí zdrojů a trhu dané země. Moderní kolonizátoři dávno vědí, že k tomu není zapotřebí místodržitele ani úředního jazyka. Stačí zemi ovládnout finančně, vpustit do ní světový bankovní sektor a nadnárodní společnosti. Tahle vypečená partička si se zdroji každé země světa snadno poradí :-). Pehe dále ... Vladimír Putin se vyjádřil o rozpadu Sovětského svazu jako o největší tragédii 20. století. Pokud si opravdu myslí on a s ním většina Rusů, že je to pravda, pak je stokrát lepší se mýlit s USA.... Většina Rusů sice podporuje Putina. To ale neznamená, že většina také stojí za tímto Putinovým názorem. Ani mě se tento Putinův názor nelíbí, byť podle mě s rozpadem SSSR se mělo rozpadnout NATO a tak nějak to patrně myslí i Putin ... v jeho případě spíš opační implikace - nerozpadlo-li se NATO, neměl se rozpadnout ani sojuz.
3. Omyl je podle mě vždy omyl a hodnotit, který je menší a který větší je od základu relativní. Jiří Pehe zde mluví o poučení a kárá za ně (nepoučení) Rusko ... my se mýlili se Sověty, před tím s Anglány a Frantíky ... a podle mě je také logickým poučením nemýlit se znovu ... třeba s Američany ... :-)
4. Rusko není alternativa ... souhlas! Srovnání života v cituji : "v liberální demokracii potýkající se s patologiemi globálního kapitalismu, v níž je možné svobodně diskutovat o možných změnách" je relativní a celkem nic neříkající. Některé z těch demokracií obnažily poněkud více ze svých útrob ... Argentina, Island, Řecko, Kypr ... a je to těžké posoudit. Osobní zkušenost žití v Rusku nemám a i kdyby ano, hodnotil bych ji pouze prizmatem mého osobního žebříčku hodnot. Ten by se patrně blížil žebříčku Jiřího Pehe, ale byl by daleko žebříčku průměrné Ruské selky.
Závěrem se zamýšlím nad samotným obsahem onoho podivného hesla. Mýlit se s USA ... to znamená mýlit se v tvrzení o nebezpečnosti a agresivitě Ruska. To by znamenalo zbytečnou studenou válku. Na první pohled budou mnozí souhlasit. Jsme na studenou válku zvyklí, některé z nás dokonce asi i baví. Ona ovšem představuje i reálné riziko, protože permanentně harašící zbraně chtě-nechtě rizikem jsou. Mít pravdu s Ruskem ... tomu moc nerozumím. Rusko tvrdí, že je ke svým reakcím vyprovokováno našimi (NATO) činy. To nic nemění na zrůdnosti všech akcí pod taktovkou moci. Chápu to spíš tak, že cílem autora (ky) bylo říci něco ve smyslu: Raději se mýlit na straně dobra než mít pravdu na straně zla. A to je to, co zásadně odmítám. Černá a bílá ... dobro a zlo. A ty si vyber milý člověče. Patrně je v USA větší svoboda slova a vyšší životní úroveň a HDP. Rusko na druhé straně je neuvěřitelně houževnaté, pevné a lidsky (prostě) bohaté. Máme s ním hodně osobních zkušeností ... dobrých i špatných. A můžeme se z nich do jisté míry poučit. Je to jako v každém přátelském vztahu ... čím více od přítele očekáváme, tím větší zklamání nám v případě krachu hrozí. Pokud se tedy obáváme zklamání a negativní zkušenosti, nehrňme se do velkých přátelství. Nakonec dnešní systém je především o zisku, penězích, obchodu a moci ... v těchto komoditách je přátelství spíš brzdou ne? Lež s USA nebo pravda s Ruskem? ... za mě ani jedno. Hledat svoji pravdu přitakáváním pod ochrannou střechou kterékoli z mocností znamená lhát sami sobě a přijmout tuhle lež jako normu ... a je to v pořádku, v boji se musí táhnout za jeden špagát, jinak vyhrát nelze. Ale s pravdou to nemá nic společnýho ... to jen vítězové píšou naše dějiny a naivně si myslí, že jejich sláva má nějakou hodnotu :-).
Jirka Hurych