Kult osobnosti?
My se o kultu osobnosti už jen učili a ještě velmi povrchně a opatrně, neboť hlavní jeho protagonista Stalin byl přece jen komunistický geroj. Bral jsem tedy existenci kultu jako něco dost chimérického a hloupého. A ejhle, to co dnes zažívám mi nabízí parádní poznání té možné geneze vzniku kultu osobnosti. Zárodky dnes vidím zpětně i u těch výběhových politiků typu Kikiny nebo Kalouska, ale jen díky těm novým „budovatelům“, v první řadě Milošovi Zemanovi. Seznam by mohl být dlouhý, ale Zeman jako reprezentant stačí, jména totiž nejsou důležitá, neboť běží jako vždy především o principy a motivace. Základem kultu osobnosti je nedotknutelnost hlavního hrdiny. Nelze jej podrobit kritice, ale nejen to, nelze ani proti němu prosazovat jakýkoli jiný názor, byť by byl třeba jen mírně odlišný. Když se zamyslím nad svými pocity ohledně historie kultu osobnosti, … nemohu se s tím popasovat racionálně, neboť o tom mnoho nevím a mám k tomu jen ty své pocity … měl jsem za to, že strůjcem kultu byl sám Stalin. Že to byl od počátku krutý a drsný vládce, schopný všeho. Tak nám to také prezentovali. Dnes ale vidím, že je to celé daleko složitější a že sám hlavní hrdina je v tom příběhu mnohem menším pánem.
Díky tomu, co se dnes děje vidím, že hlavní roli hraje rozdělení, souboj a touha po vítězství. Ta nám viditelně zatemňuje mozky, … přesněji … na jejím pozadí se dostáváme do situací, kdy sami spoluvytváříme ten kult osobnosti! V každé politické diskuzi jsme ve sporu a v souboji a cílem žádného z nás není nic menšího, než vyhrát a pokořit protivníka. Proto nemůžeme připustit, aby náš hrdina, který nás reprezentuje a pomyslně se za nás bije v ringu, byl jakkoli oslaben, ponížen nebo dehonestován. Sami v sobě si nastavujeme stav jeho nedotknutelnosti a vyrážíme do boje při sebemenším náznaku jeho možného oslabení. Kdo z vás se věnuje způsobům práce a vývoje našeho ega ví, jak se v nás mnohé věci postupně budují a upevňují. S kultem osobnosti je to stejné. V určité fázi už v sobě nepřipustíme žádné zpochybnění, neboť všechny předchozí vykonané kroky a zápasy za našeho hrdinu, jsou naším obrovským vkladem, který si zpochybnit nedovolíme. Náš hrdina se tak díky nám dostává do stavu, kdy je oslavována jakákoli věc, kterou řekne či udělá, bez ohledu na to, zda jde o věc dobrou, či o úplnou hloupost. Na mnoha takových hrdinech je vidět, jak si tyhle věci podvědomě testují a ověřují si stav svého kultu osobnosti … on je totiž všudypřítomný a prochází s námi životem už od dob prvních klukovských partiček. Jistě si vzpomente, že tam byli mnozí nedotknutelní a nekritizovatelní. Nevím, jak to mají holky, kdyby se některá chtěla vyjádřit, budu rád. Nicméně v politických diskuzích bojují všichni a všichni, včetně žen, jsme v nich v drtivé většině muži – bojovníci.
V Rusku dospěl kult osobnosti tak daleko díky dvěma skutečnostem. Za prvé byla tamní společnost rozdělena výrazně nesymetricky … bolševici razantně přečíslili zbytek společnosti. Za druhé Stalin byl patrně skutečně neurotický, všeho schopný kruťas.
Naše společnost je rozdělena zhruba půl na půl, což je patrně lepší varianta. Tendence ke kultu osobnosti jsou vidět na obou stranách, nejen na té Zemanovské. Stačí se ohlédnout zpět k prezidentským volbám a diskuzním soubojům, které je provázely. I ve skupině, která volila Drahoše, byly podobné tendence, byť byly výrazně méně vidět a díky zvláštní osobnosti pana Drahoše nebyly tolik rozvinuty.
Kladete-li si tedy podobné otázky, jako já … něco ve smyslu: „cožpak to nevidí? Přece není možné, aby byli tak úplně slepí“ … pak věřte, že člověk takto nastavený, si sám zakazuje vidět cokoli, co by mohlo být skvrnou na obrazu jeho hrdiny. Přece se ten hrdina bije hlavně za něho, jeho dobro a jeho budoucnost, musí to být tedy hrdina bez poskvrny!
Závěrem bych si dovolil rozdělit nedotknutelnost na dvě větve. Tu první uvidíme mnohem častěji a poznáme ji podle toho, že se tvoří shora dolů, tedy od elit a mocných lidí prostřednictvím peněz a moci ... typickými přiklady jsou různé klany a mafie. A taky Andrej Babiš. Mocní zastrašují tím, že v nás vytvářejí pocity své síly a nepřemožitelnosti, také strachu a bezmoci - takový ten pocit "vedle něho jsi nula, tak raději mlč". Druhá větev se tvoří zdola, výše popsanými mechanizmy a je tím typickým kultem osobnosti. Vychází naopak z našeho vlastního nitra a z pocitů, které před tím prošly přerodem od bezmoci a frustrace z touhy po vítězství a ochutnání sladkých plodů vítězství, pocitu realizace a úspěchu, taky trochu toho "jeden za všechny, všichni za jednoho" ... bylo by jich víc. Kult osobnosti je paradoxně nejvíc nebezpečný tím, že vtahuje obyčejného účastníka (prakticky bez reálného vlivu na cokoli) skrze jeho ego do virtuální hry o moc a o "pravdu" (ta v tom reálně vůbec není potřeba) a rozšiřuje tu hru z vrchních pater politiky a společnosti na celou společnost. To by mohlo být v zásadě přínosem, neboť je hezké a zdravé, když si hrajeme, kdyby však ta hra nebyla brána tak vážně a nebyla tak špinavá. I u nás by se našla dost velká skupina lidí schopných vzít ji natolik vážně, že by s radostí a gustem soudili oponenty v politických procesech - o vlastizradách čtu na facebooku denně.
Jirka Hurych
Komentáře
Přehled komentářů
Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.
Tornado, earchquakes?! No, it is XEvil.
(Latonyacinue, 26. 3. 2018 1:39)