Levá - Pravá ... pochodém vchod
Tak se pomalu pročítám rozborem vývoje korporátních daní ... viz odkaz dole ... a přemýšlím nad tím, kam tohle posouvá náš zažitý myšlenkový koncept LEVICE x PRAVICE. Podle mě je tento posun natolik zásadní, že staví celý koncept na hlavu.
Základnou pravicového konceptu je myšlenka, že člověk je tvor trochu společenský a solidární, své potřeby nejlépe spravuje sám a pokud hospodaří s prostředky jiného nebo společnými, dělá to špatně. Daně je tedy třeba odvádět co nejnižší a nechat maximum peněz tomu, kdo je vydělal. Toť zjednodušená pravda pravice ... a vůbec to není lež.
Základnou levicového konceptu je řízená (chcete-li nucená) solidarita, tedy v podstatě nedůvěra k člověku a právě k tomu, že je v principu bytostí společenskou a solidární. Základním nástrojem levice je daňový systém.
Zde odbočím ... často čtu články o tom, jak jsou vysoké odvody z mezd, vysoké daňové zatížení a podobně. Všechny vesměs vytvářejí v podtextu pocit, že jde o levicové prvky a že proti nim pravice správně bojuje. Jenomže to je manipulace. Jakákoli daň se stává levicovým prvkem až ve chvíli, kdy začíná být SOLIDÁRNÍ, tedy kdy osoba s vyšším příjmem odvádí solidárně vyšší procento, než osoba s nižším příjmem. Rovná daň není levicová, ani kdyby byla sto procent :-). ... jestlipak si někdo všiml, že tahle poslední věta je lež? Stoprocentní daň by totiž byla zároveň absolutně solidární :-).
Zpět k tématu a teď už ke korporacím. Korporace logicky maximalizují zisk a snaží se z něho odvádět minimum ... to je základní princip kapitalismu a podnikání ... najdete to i v zákonu o podnikání - cílem je zisk. Nic o společnosti, rozvoji ani solidaritě tam (bohužel) není. Tím, že jsou korporace nadnárodní, vyhýbají se mimo jiné právě tomu pravo-levému střetu, ve kterém se mohou střídat ta období tlaku na solidaritu s obdobími, řekněme, větší podniktalské volnosti (páč daně jsou skutečně represí ... také je vymáháme). Díky korporacím se stává levice bezzubou a úplně zbytečnou složkou politického spektra! Nejen, že je politika prohnilá a obrovská skupina politiků úplatných nebo neschopných, ale i kdybychom si nakrásně vybrali úspěšnou a účinnou skupinu opravdu levicových politiků, kteří by chtěli prosadit vyšší solidaritu a vyšší daně ze zisku na základě skutečných ekonomických výsledků podniků a filiálek, proti korporacím bychom tím nezmohli zhola nic! Snad nějaké drobné kompromisy vzniklé dohodou mezi šéfy a politiky, ale nic zásadního a nic moc represívního.
Ale co s tím? Přece nebudeme čekat se založenýma rukama? Ten trend je jasný a korporace postupně směřují ke stále menší reálné solidaritě. Zvykly si na velký růst právě na úkor solidarity a dobrovolně se ho nevzdají. Naopak budou pokračovat až nebudou odvádět téměř nic.
Celé pravicové spektrum tato situace nijak neohrožuje. Naopak je reálným naplněním konceptu i v případě volebního vítězství levice ... svým způsobem geniální, leč i trochu krátkozraké.
Pokud s tím chce levice něco udělat a zároveň najít znovu platný účel své existence, musela by se spojit napříč státy a vytvořit také nadnárodní koncept, který by se mohl korporacím postavit jako oponent a hájit tak nejen chudší části společnosti, ale také třeba planetu a život na ní. Jsem si vědom toho, že se tím dostáváme na trochu horkou půdu ... internacionála se svým nápěvem "poslední bitva vzplála, dejme se na pochod" je i pro mě silné memento, nehodné opakování.
Jak to vidíš Ty, milý čtenáři?
Jirka Hurych
http://casopisargument.cz/2018/08/08/kam-mizi-zisky-nadnarodnich-firem/